Jako Proutek

Veronika - 37 let

Ahoj všem, jmenuji se Veronika a je mi 37 let. Rozhodla jsem se napsat zde svůj příběh a snad někoho motivovat v nelehké, ale ani nemožné cestě za svým štíhlejším já.

Když jsem šla do první třídy, často mě hlídala prababička, skvělá kuchařka a cukrářka, a má váha se rychle dostávala do astronomických výšin. Nejen, že jsem v tělocviku neuběhla štafetu, ale už mi dělalo problém udělat přes špeky i obyčejný kotoul. Na preventivní prohlídce dostávala pokáráno už i moje mamka, že mám na dítě špatné výsledky cukru a cholesterolu, a jestli nevidí, jak jsem obézní. Ve škole jsem byla terčem posměšků, které mě často dohnaly až k pláči, ale stále mi to nedocházelo.

Uvědomění si přišlo až na druhém stupni, kde se mi moc líbil starší spolužák. Právě on se mi posmíval nejvíc, jeho řeči byly nejkrutější anebo mě zrovna od něj nejvíce bolely. O prázdninách jsem se rozhodla. Jedla jsem zdravě, střídmě a každý den jsem cvičila. Výsledek se dostavil, na konci prázdnin váha ukázala -18 kg. 

Když jsem přišla do školy, málem mě nepoznali. Rázem byly všechny výsledky v normě, začal mi jít tělocvik a po čase mě pozval na rande i můj vysněný idol. To vše podporovalo mou vůli a když jsem končila ZŠ, stejná paní doktorka mi pro změnu říkala, že jsem vychrtlá. V dalších letech jsem si držela váhu docela bez problémů, nemusela si nic odříkat a bylo to ok. Až do mých 27 let, kdy jsem porodila.

Číst dále

Vypadala jsem jako velryba, všechna kila mi zůstala. Občas se mi podařilo něco shodit, ale už to nešlo tak snadno jako dříve a na svou váhu jsem se už nedostala. Po Covidu, kdy jsem se téměř nehýbala, jsem se vdávala téměř se 100 kily. Šaty, které by skryly alespoň některé mé nedostatky, jsem nesehnala a když se dívám na svatební fotky, mrzí mě, že jsem se do odtučňování nepustila dříve. Manžel mi nikdy neřekl, že jsem tlustá, ale jak si teď pochvaluje, že má krásnou ženu. Vybíral se mnou obměnu celého šatníku, i když nakupování nesnáší a každou chvíli mi opakuje, jak moc mi to sluší. Náš vztah dostal nový náboj a někdy dokonce i žárlí, což už se dlouho nestávalo. Ale zpátky k tomu, jak jsem to dokázala.

Stála jsem před zrcadlem a říkala si, že to už ani nejsem já. Všechno moje obrovské oblečení už mi bylo zase malé. Snažila jsem se, zkoušela jsem i cvičit ve dvou fitkách, ale pohyb mi šel hrozně těžce a strašně jsem se styděla mezi všemi těmi namakanými borci. Spousta velkých strojů, nikdo vám nic nevysvětlí a každý se na vás dívá. Když už se někam dostanete, zjistíte, že cvičíte úplně špatně.

Hledala jsem cestu, jak zhubnout. Zhoršoval se mi zdravotní stav a cítila jsem fyzicky i psychicky špatně. Věděla jsem, že hubnutí je z velké části o jídle, zkusila jsem jít tedy touto cestou a našla jsem „spasitelku“, nutriční poradkyni Hanu Novákovou. Není dost superlativ na tuto ženu, která mi změnila život. Když jsem k ní poprvé přišla, udělala mi tělesnou analýzu. Všechny výsledky nebyly hrozné, ale doslova katastrofické. Moje váha byla 95,8 kg se spoustou viscerálního tuku v oblasti břicha. Mívala jsem obrovské křeče, ke které nebyly lékařsky zdůvodnitelné. Dnes už vím, že tyto a spousta dalších obtíží vycházely z mé morbidní nadváhy.

Nastavily jsme cíl, který se mi v tu chvíli zdál jako absolutně nedosažitelný. Paní Hanka mi ale dodala dostatek energie, sil a přesvědčení, že je to možné, pokud budu odhodlaná se sebou něco udělat. Sestavila mi jídelníček a dala doporučení, kterými se řídit. Dříve jsem zkoušela mnoho diet, které mi nepomohly, jen jsem se trápila a když už jsem nějaké to kilo zhubla, brzy se dostavil jojo efekt a vše bylo zpátky většinou ještě s nějakým bonusem navíc. S paní Hankou jsem začala snad poprvé v životě jíst a pít v pravidelných intervalech, netrpěla jsem hlady a možná bylo toto hubnutí nejsnazší v mém životě. Mé tělo se naučilo fungovat, jak má, při pravidelných kontrolách jsme vše konzultovaly, obměňovaly jídelníček a výsledky začaly přicházet.

V této fázi bylo potřeba to celé podpořit pohybem. Po předchozích peripetiích jsem chtěla najít fitko, které by mi konečně vyhovovalo, a našla jsem. Přišla jsem do pouze dámského fitness Jako proutek v Ostravě Zábřehu za kinem Luna a byla mile překvapena vybaveností, prostorem, milým a ochotným personálem, čistotou a nabídkou nejen posilovacích a kardio strojů, ale také vedených lekcí. Každý si tam může najít to své a přizpůsobí si cvičení aktuálním potřebám či náladě.

Fitko navštěvuji dodnes, cítím se tam dobře a potkám se tam s ženami různého věku a váhových proporcí. Nikdo se na vás nekouká, neukazuje na vás a nešušká si. Můžete tam být sama sebou a soustředit se především na sebe a své cíle.

Kombinací zdravého stravování a cvičení jsem nyní i já na konci své hubnoucí cesty. Z tlusté ženské vážící skoro metrák jsem na váze 63 kg, cítím se skvěle a připadám si mladší a přitažlivější než kdy dříve. Nic si neodříkám, snažím se jíst pravidelně a střídmě. Váhu si držím a když hřeším, dám si ve fitku trochu více do těla. Má rada zní – začněte dnes, ne až zítra a nevzdávejte se. Stojí to za to mít se opět ráda a nebát se na sebe podívat do zrcadla. Všem přeji, ať se jim jejich úsilí podaří. 

Duben 2023
Červenec 2023
Prosinec 2023
Květen 2024
Červenec 2024